Startér: jak funguje a jaké jsou jeho nejčastější poruchy

Startéry se poprvé sériově objevily v automobilech v roce 1912, a to ve vozidle značky Cadillac Touring. Samotný elektrický spouštěč (jiný název pro startér) se poprvé objevil na pařížské výstavě v roce 1904. Díky startérům už nemusíme automobily startovat ruční klikou. O masové rozšíření se zasloužil Robert Bosch, který v roce 1914 koupil patent na spouštěč s výsuvnou kotvou od americké firmy Rushmore.

Startér je stejnosměrný elektromotor, který uvádí motor auta do pohybu. Při startu vozidla se vysune pastorek, spojí se se setrvačníkem (který je spojen s klikovou hřídelí) a startér jím začne točit, čímž se celý motor dá do pohybu. Pro benzinové motory obvykle stačí startér s výkonem do 0.9 kW. Dieselové motory vyžadují výkonnější startéry - od 1.4 kW. Výkonnější startéry mají výhody v eliminaci proudových rázů, kterými se plýtvá energie. Oproti dnešním výrobkům byly staré typy startérů větší, těžší a méně výkonné.

Startér

Otočení klíčku v zapalování (či zmáčknutí tlačítka) vydá impulz řídicí jednotce, ta předá pokyn k přivedení elektrického proudu na svorku, čímž elektromagnet přítáhne jádro spojené s vidličkou. Vidlička vysune pastorek startéru, který se připojí s motorem tím, že se zasune do ozubení setrvačníku.

Když je vysunuta vidlička startéru a jádro je zasunuto ve spínači, čep je tímto zatlačen na pohyblivý kontakt spínače. Propojením silových kontaktů spínací cívky je přiveden proud na držák uhlíků. Tím se roztočí rotor, převodovky, pastorek. Pastorek je již zasunutý do setrvačníku, takže se roztočí i motor.

Jednotlivé komponenty startéru

Volnoběžka – volnoběžná spojka je jednosměrné ložisko. Zajíždí do věnce setrvačníku a roztáčí ho. Volnoběžky jsou pravotočivé a levotočivé, vždy se točí jen jedním směrem. Tento díl se jmenuje volnoběžka, protože jen v jednom směru zabírá, ve druhém směru prokluzuje – točí se volně. Je to opatření proti poškození startéru, v případě, že by se vyskytla porucha a volnoběžka by nezajela zpátky do startéru. Obvykle je volnoběžka nasazena na hřídeli rotoru nebo na převodovce startéru a je zde stop kroužek pro vymezení pracovní trajektorie. Stop kroužek se používá, aby volnoběžka po vysunutí nenarážela do břemenového víka.

Vidlička – jedná se v podstatě o páku sloužící k vysouvání volnoběžky z klidové polohy úplně k dorazu (stop kroužku), během toho dochází k zasunutí ozubení volnoběžky do setrvačníku.

Spínací cívka - je elektromagnet složený z jádra, vinutí (přitahovací a držící) a víčka. Držící vinutí má menší průřez drátu a má za úkol držet jádro cívky v poloze vysunuté vidličky: Když je přiveden proud na svorku, tak přitahovací vinutí vtáhne jádro cívky a zatlačí na pohyblivý kontakt cívky. Tím dojde k vysunutí pastorku přes vidličku do věnce setrvačníku a tím dojde k propojení pohyblivých a pevných kontaktů. Tím se sepne elektrický obvod, proud jde na držák uhlíků a startér se roztočí. Pro kaminony, traktory a těžkou techniku se používají startéry s napětím 24 V. Například 24 V FKBstartéry BOSCH mají dva spínače – vysouvací a spínací cívku. Startér může být také vybaven bezpečnostním spínačem, který spíná pevné kontakty až potom, je pastorek startéru úplně zasunut do věnce motoru. Tato součástka se používá u velkých naftových motorů.

Planetová převodovka – pohyblivá část, obsahuje hřídel, satelit a planety se zuby.

Hřídel převodovky – funguje jako hřídel rotoru. Najdeme zde šroubnici, na kterou se nasazuje volnoběžka, a také čepy, kam se nasazují satelity. Planeta je zajištěná závlačkou na konci hřídele. Planety jsou buď celé z plastu, nebo z kombinace plastu a kovu.

Rotor – rozlišujeme startéry bez reduktoru a s reduktorem. V případě startéru bez reduktoru má rotor hřídel vepředu, na níž je šroubovice pro nasazení volnoběžky. Pokud je startér vybaven reduktorem, tak je na přední hřídeli ozubení, které zapadá do planetové převodovky. Rotor obsahuje pólové nástavce, pod nimi je vinutí cívky. Komutátor je složen z jednotlivých lamel, tento díl ukončuje zadní část rotoru a dosedají na něj uhlíky z držáků uhlíků, tímto se přenáší na vinutí rotoru elektrický proud, čímž dochází k nabuzení rotoru. Pokud startér převodovku nemá, tak je přední i zadní hřídel uložena v kluzných pouzdrech. Aby se rotor nehýbal, je za komutátorem umístěna distanční podložka, dále je rotor upevněn závlačkou ve tvaru půlměsíce.

Stator – jedná se o železný válec, který má buď permanentní magnety, nebo statorové vinutí. Statorové vinutí je ve válci upevněno pomocí pólových nástavců. Obvykle jsou zde dvě plusová a dvě mínusová vedení. Konce vinutí jsou napojeny na držáky uhlíků. Startéry s převodovkou používají permanentní magnety. Jejich stator má malý průměr.

Držák uhlíků – obvykle se nachází na zadním víku startéru, má dva plusové a dva minusové uhlíky. Držák uhlíků udává směr otáčení.

Startér dále obsahuje: břemenové víko, zadní víko, spínací cívky a držáky uhlíků, vrchní kroužek, svorníkový šroub, třmen vidličky, pouzdra (případně ložiska), brzdu, různé zajišťovací a vymezovací podložky.

Jak poznat poškozený startér?

• Startér vydává cvakavé zvuky – problém je v cívce startéru, protože se se neroztočí. Cívka zasunuje pastorek do setrvačníku, teprve potom, co se pastorek zasune, tak se startér roztočí. Nouzovým řešením může být poklepat na tělo startéru a zkoušet zároveň startovat. Sice možná párkrát nastartujete, nicméně to problém se špatným startérem dlouhodobě nevyřeší.
• Startér naprázdno točí – neroztočí sice motor, ale lze slyšet, že se otáčí. Zde se jedná o závadu v pastorku, který vypadává z věnce setrvačníku, nebo se do něj vůbec nedostane.
• Pomalu točící se startér – obvyklý projev jsou pohasínající světla a palubní deska. Pokud není problém v elektroinstalaci nebo baterii, tak je startér přidřený.
• Neriskujte, že vás vůz nenastartujete - objednejte včas startér u nás!